Průvodce studiem ve Společenskovědním modulu

Průvodce studiem v rámci SVM (od 2018/19)

• Výuka společenských věd v bakalářském studiu FHS UK je koncipována s ohledem na dva cíle: (1) představit studentům a studentkám programu Studium humanitní vzdělanosti klíčové přístupy, které formují současnou povahu společenských věd, (2) umožnit studentům a studentkám se v některé ze společenskovědních disciplín profilovat tak, aby v jejich studiu mohli pokračovat v navazujících (magisterských, potažmo doktorských) studijních programech. Základní rámec společenských věd tvoří na bakalářském studiu FHS UK obory sociologie, sociální antropologie a psychologie, v jejichž kontextu je pak významný prostor věnován ekonomii, etnologii a etnomuzikologii, ale i genderovým studiím, environmentálním studiím a dalším přesahovým zaměřením.

  V souladu s tímto záměrem je výuka společenských věd uspořádána do tří provázaných a na sebe navazujících celků. Rámují ji v počátku studia povinné předměty Úvod do společenských věd (1. a 2. semestr) a Úvod do společenskovědních metod (3. semestr), doplněné Proseminářem k akademickým dovednostem (2. semestr) a v závěru studia dílčí část státní závěrečné zkoušky – Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě. K této dílčí části státní závěrečné zkoušky pak vede cesta přes splnění minimální penza profilujících předmětů (v celkové výši 16 kreditů), které jsou v rámci společenských věd rozděleny do tří skupin právě dle zaštiťujících společenskovědních oblastí (sociologie, sociální antropologie a psychologie) a jejich nezbytným základem je tedy Úvod do daného oboru. Studujícím, kteří se společenským vědám chtějí věnovat důkladněji, pak nabízíme řadu předmětů nad rámec oněch základně profilujících včetně vyústění v jeden z diplomních seminářů ze společenských věd, v nichž budou koncipovat a realizovat svou bakalářskou práci.

  Struktura výuky společenských věd – mapa pro základní orientaci

  

  Struktura výuky společenských věd – logika rozhodování

  V prvním ročníku studia získají studenti a studentky v Úvodu do společenských věd široký teoretický základ pro studium společenských věd (kontexty jejich vzniku, povahy, struktury, přehled o hlavních teoretických přístupech a diskuzích, představení společenských věd, jak jsou ve vědě i výuce realizovány na FHS UK) a zároveň pole pro rozhodnutí, do které ze společenskovědních oblastí chtějí proniknout důkladněji. K tomuto rozhodnutí může dopomoci i absolvování povinně volitelných kursů, které jsou určené primárně pro 1. ročník (a v nichž tedy není žádaná erudice v dané oblasti) – viz anotace předmětů v SIS.

  Od druhého ročníku studující toto své základní poznání prohlubují, a to jednak prostřednictvím povinného semestrálního Úvodu do společenskovědních metod, který navazuje na Úvod do společenských věd představením jejich empirické povahy, a jednak prostřednictvím volby oblasti, na kterou ve svém dalším studiu zaměří svou pozornost. Oproti filosofii a historii jsou totiž společenské vědy zastřešujícím výrazem pro řadu samostatných disciplín a subdisciplín. Aby se studující v této mnohosti neztratili, je výuka společenských věd v bakalářském studiu koncipována tak, že všichni studující nutně získají podrobnější vhled do jedné z oblastí, která některé tyto disciplíny a subdisciplíny zahrnuje: (1) sociální antropologie a etnologie, (2) psychologie, (3) sociologie. Tuto oblast si studující volí sami, přičemž v každé z nich je výuka uspořádána tak, že v 3. semestru studia začíná (ad. 1) Úvodem do sociokulturní antropologie, (ad. 2) Úvodem do psychologie, (ad. 3) Úvodem do sociologie. Na tyto Úvody je navázána nabídka tzv. profilujících předmětů – o tom, kam který předmět spadá, viz SIS.

  V souladu s touto strukturou, tedy Úvod do společenských věd + Úvod do společenskovědních metod + profilující předměty v oblasti vázané na Úvod do předmětné disciplíny, je koncipována i dílčí část SZZ: společenské vědy. V ní si studující vybírá z témat, která jsou formulována v návaznosti na tyto povinné a profilující předměty.

  Tyto oblasti jsou vzájemně prostupné v tom smyslu, že výběr jedné oblasti nevylučuje absolvování kursů z oblasti jiné. Nicméně k dílčí části SZZ: společenské vědy je možné přistoupit pouze tehdy, pokud studující absolvoval v jedné oblasti Úvod + 3 profilující předměty, tj. nejméně 16 kreditů.

  Všem studentům samozřejmě nabízíme řadu další předmětů, než jen toto povinné minimum. Od studentů a studentek, kteří se v sociálních vědách chtějí profilovat, tj. třeba i psát v některé z jejich disciplín bakalářskou práci, ovšem očekáváme, že ve svém studijním kurikulu toto minimální penzum 16 kreditů ze zvolené studijní oblasti překročí. Mohou samozřejmě volit jak z profilujících předmětů, tak ale i z předmětů mimo tuto základní strukturu, které jsou určeny právě prohloubení vědění v dané oblasti a tématu, tedy jinými slovy, které jsou specializované. Mezi ty patří jak řada pokročilých metodologických kursů včetně třeba terénních praxí, tak kursů teoretických. Tato výuka je tou, která studující zaciluje k bakalářské práci.

  Ve společenských vědách lze psát dva typy bakalářských prací:

  1. teoretické, v nichž student zpracovává zvolené téma obvykle formou komparace odborné literatury;
  2. empirické, v nichž student zpracovává zvolené téma prostřednictvím vlastního výzkumu.

  S volbou tématu a formou jeho zpracování pomůže školitel, jehož si student vybírá s ohledem na to, v jakém oboru se chce specializovat a jakými tématy se vyučující sám zabývá. Oporou pro tvorbu bakalářské práce je diplomní seminář, v jehož rámci studující v 5. semestru koncipuje projekt své bakalářské práce (popř. zahajuje svůj výzkum) a v 6. semestru už prostřednictvím konzultací vlastní bakalářskou práci finalizuje.

  Průvodce bude doplňován a upřesněn